Výpověď z pracovního poměru: Co dělat, když vás vyhodí z práce?

Důvody výpovědi z práce

Výpověď z pracovního poměru je jednostranný právní akt, kterým může jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel ukončit pracovní poměr. Důvody pro podání výpovědi se liší v závislosti na tom, kdo ji podává.

Když chce člověk dát výpověď, může to udělat z jakéhokoliv důvodu nebo klidně bez důvodu. Někdy to může být kvůli lepší práci, jindy třeba kvůli stěhování. No a někdy dostane zaměstnanec výpověď z nadbytečnosti, což je teda úplně jiný příběh. Každopádně ať už dáváte výpověď vy nebo dostanete výpověď z nadbytečnosti, musíte počítat s tou výpovědní lhůtou, co je daná zákonem nebo ve smlouvě. Často lidi odcházejí taky proto, že nejsou spokojení s platem nebo s kolegy v práci. Prostě když vám to tam nesedí nebo vám dají výpověď z nadbytečnosti, tak je potřeba to řešit podle pravidel.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů, co jsou v zákoníku práce. No a mezi ty patří třeba nadbytečnost, když se člověku nedaří v práci nebo když firma projde reorganizací. Taky když zaměstnavatel končí nebo když pracovník poruší pracovní kázeň - to se často kontroluje přes rejstřík trestů. Někdy se totiž stane, že zaměstnanec zatají záznam v rejstříku trestů, což může být důvod k výpovědi. Mimochodem, rejstřík trestů se kontroluje i při nástupu do práce. I když dostanete padáka, pořád platí ta výpovědní lhůta, která je pro šéfa většinou delší než když dáváte výpověď vy sami.

Výpovědní lhůta a její délka

Výpovědní lhůta je časový úsek, který začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a během kterého pracovní poměr trvá. Teprve uplynutím výpovědní lhůty pracovní poměr končí. Délka výpovědní lhůty se řídí zákoníkem práce a je pro zaměstnance i zaměstnavatele stejná. Základní výpovědní lhůta činí dva měsíce. Zákoník práce však stanoví i případy, kdy je výpovědní lhůta delší. Například při skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem, se kterým zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v téže organizaci práce nebo na témže pracovišti déle než 1 rok, činí výpovědní lhůta tři měsíce. Prodloužená tříměsíční výpovědní lhůta se vztahuje i na zaměstnance, kteří u zaměstnavatele pracují déle než 1 rok a pracovní poměr končí z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části. V některých případech může být sjednána i delší výpovědní lhůta, než stanoví zákoník práce, a to vždy písemně v pracovní smlouvě nebo v dohodě o rozvázání pracovního poměru. Kratší výpovědní lhůta, než jaká je dána zákoníkem práce, je možná pouze ve výjimečných případech stanovených zákonem, například v případě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Vlastnosť	Výpoveď z pracovného pomeru	Dohoda o skončení pracovného pomeru
Jednostranný akt?	Áno	Nie
Súhlas druhej strany nutný?	Nie	Áno
Dôvod výpovede potrebný?	Áno, okrem skúšobnej doby	Nie

Forma a obsah výpovědi

V případě výpovědi z pracovního poměru hraje forma a obsah dokumentu klíčovou roli. Výpověď musí být vždy písemná, jinak je neplatná. Zaměstnavatel je povinen doručit výpověď zaměstnanci do vlastních rukou. Pokud to není možné, považuje se výpověď za doručenou uplynutím 15 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí na poště.

Obsah výpovědi se liší v závislosti na tom, zda ji podává zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Zaměstnanec nemusí ve výpovědi uvádět důvod, stačí, když dodrží danou výpovědní lhůtu. Zaměstnavatel je naopak povinen ve výpovědi uvést důvod, a to tak, aby byl jasný a srozumitelný. Zákoník práce definuje možné důvody výpovědi ze strany zaměstnavatele, například nadbytečnost, organizační změny nebo neuspokojivé pracovní výsledky. Pokud zaměstnavatel neuvede důvod výpovědi, nebo uvede důvod nepravdivý či nezákonný, může se zaměstnanec bránit u soudu.

Doručení výpovědi zaměstnavateli

Doručení výpovědi zaměstnavateli je klíčovým krokem při ukončování pracovního poměru. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhé smluvní straně, tedy v tomto případě zaměstnavateli. Nestačí ji pouze odeslat e-mailem nebo předat kolegovi. Důležité je, aby zaměstnanec měl doklad o tom, že zaměstnavatel výpověď převzal. K tomu slouží doručenka, datová schránka nebo osobní předání s potvrzením na kopii výpovědi. Zaměstnavatel by se měl s doručenou výpovědí seznámit a potvrdit její přijetí. V opačném případě může vzniknout spor o to, zda a kdy byla výpověď doručena, což může mít vliv na délku výpovědní doby a ukončení pracovního poměru. Proto je v zájmu obou stran postupovat při doručování výpovědi pečlivě a v souladu se zákoníkem práce.

Odvolání proti výpovědi

Výpověď z pracovního poměru je nepříjemná záležitost, ať už ji dáváte, nebo dostáváte. Pokud s ní nesouhlasíte, máte právo se bránit a podat odvolání. Odvolání proti výpovědi je jednostranný právní akt, kterým se zaměstnanec může bránit proti neplatnému nebo nezákonnému ukončení pracovního poměru. Je důležité si uvědomit, že odvolání má smysl pouze v případě výpovědi, nikoliv dohody o ukončení pracovního poměru. V případě pochybností je vždy vhodné obrátit se na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo, nebo na odbory, pokud jste jejich členem. Odborník vám poradí s posouzením situace a s formulací odvolání. Odvolání musí být podáno písemně a doručeno zaměstnavateli do 15 dnů ode dne, kdy vám byla výpověď doručena. V odvolání uveďte důvody, proč s výpovědí nesouhlasíte.

Stejně jako obnova pasu vyžaduje určitý proces a čas, i výpověď z práce má svoje pravidla. Je to fakt jako když potřebujete obnovit pas - víte, že to musíte udělat, ale nějak se vám do toho nechce. No a když už se do té obnovy pasu pustíte, tak podobně i s tou výpovědí - může to být cesta k něčemu lepšímu, i když je těžký opustit známý prostředí a jistoty. Prostě někdy musíme překročit ten most do neznáma, ať už jde o novou práci nebo jiný životní změny.

Zdeněk Dvořák

Následky neplatné výpovědi

Neplatná výpoveď z pracovného pomeru nemá za následok ukončenie pracovného pomeru. Zamestnanec je tak naďalej v pracovnom poměre a zamestnávateľ je povinný ho ďalej zamestnávať. Zamestnávateľ je povinný poskytnúť zamestnancovi náhradu mzdy za dobu, počas ktorej nemohol pracovať pre neplatné skončenie pracovného pomeru. Zamestnanec sa môže domáhať návratu do práce aj súdnou cestou. V prípade, že sa zamestnanec rozhodne pre návrat do práce, je zamestnávateľ povinný ho zaradiť na pôvodnú prácu a pracovisko. Ak to nie je možné, musí mu prideliť prácu zodpovedajúcu jeho pracovnej zmluve. Neplatná výpoveď môže mať pre zamestnávateľa aj ďalšie negatívne následky, napríklad povinnosť zaplatiť zamestnancovi odškodnenie, náhradu nemajetkovej ujmy alebo náklady právneho zastúpenia. Zamestnancom sa preto odporúča, aby si každú výpoveď z pracovného pomeru dôkladne preštudovali a v prípade pochybností sa obrátili na odborníka.

Dohoda o ukončení PP

Dohoda o ukončení pracovního poměru představuje oboustranně výhodný způsob, jak ukončit pracovní poměr. Na rozdíl od výpovědi z pracovního poměru, která může být dána i jednostranně, vyžaduje dohoda souhlas jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí obsahovat datum, ke kterému má pracovní poměr skončit. Zaměstnanec ani zaměstnavatel nejsou povinni uvádět důvod ukončení pracovního poměru. V dohodě je možné se domluvit na odstupném, i když zaměstnanci nenáleží ze zákona. Dohoda o ukončení pracovního poměru je pro obě strany zpravidla méně formalní a rychlejší způsob ukončení pracovního poměru než ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance výpovědí.

Odstupné při výpovědi

V případě ukončení pracovního poměru, ať už ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance, může mít zaměstnanec nárok na odstupné. Toto odstupné slouží jako finanční kompenzace za ztrátu zaměstnání a pomáhá překlenout období, než si zaměstnanec najde novou práci. Výše odstupného se liší v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Obecně platí, že čím déle zaměstnanec u zaměstnavatele pracoval, tím vyšší odstupné mu náleží. Zákoník práce stanoví minimální výši odstupného, která odpovídá jednomu až třem měsíčním průměrným výdělkům. Zaměstnavatel a zaměstnanec se však mohou dohodnout i na vyšším odstupném, a to například v pracovní smlouvě nebo v dohodě o ukončení pracovního poměru. Nárok na odstupné nevzniká v případě, že dal zaměstnanec výpověď sám z důvodu, pro který nemůže zaměstnavatel dále zaměstnance zaměstnávat (např. zrušení zaměstnavatele), nebo pokud mu byl dán soudem pracovní poměr rozvázán z důvodu, pro který nemůže zaměstnavatel dále zaměstnance zaměstnávat.

Zkušební doba a výpověď

Zkušební doba je institut pracovního práva, který umožňuje oběma stranám pracovního poměru, tedy jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli, vyzkoušet si vzájemnou spolupráci a zjistit, zda je pro ně oboustranně výhodná a udržitelná. Během zkušební doby může kterákoli ze stran ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to s kratší výpovědní lhůtou. Výpovědní doba v době zkušební lhůty je stanovena na 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení písemné výpovědi druhé straně. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhé straně, jinak je neplatná.

Když chcete skončit práci ve zkušebačce, musíte se řídit zákoníkem práce, konkrétně § 66. Je to podobné jako u § 50 odst. 3 zákona č. 262/2006 sb., zákoník práce, který taky řeší pracovněprávní vztahy. No a je fakt důležitý vědět, že nemůžete jen tak někoho vyhodit kvůli barvě pleti nebo pohlaví - to by byl průšvih. Podle § 50 odst. 3 zákona č. 262/2006 sb., zákoník práce musí být všechno v souladu s dobrými mravy. Kdyby náhodou zaměstnavatel porušil § 50 odst. 3 zákona č. 262/2006 sb., zákoník práce nebo jiná pravidla, zaměstnanec se může obrátit na soud a bránit se. To je jasný jak facka.

0 Práva zaměstnance při výpovědi

Výpověď z pracovního poměru je nepříjemná záležitost, ať už ji dáváte vy, nebo ji dostáváte. V každém případě je důležité znát svá práva. V případě, že dostanete výpověď od zaměstnavatele, máte nárok na odstupné. Jeho výše se odvíjí od délky vašeho pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Výpověď navíc musí být vždy písemná a musí v ní být uveden důvod. Pokud s ním nesouhlasíte, můžete se bránit a dát celou záležitost k soudu. Zaměstnavatel nemůže dát výpověď v tzv. ochranné době, například v době nemoci nebo těhotenství. Výjimkou jsou případy, kdy se zaměstnanec dopustil závažného porušení pracovní kázně nebo pokud je firma v insolvenci. I v případě, že dáváte výpověď vy, máte ze zákona nárok na placenou dovolenou. Její délka se odvíjí od odpracované doby v daném roce. V některých případech můžete mít nárok i na odstupné, například pokud dáváte výpověď z důvodu přestěhování se za prací do jiného města.

1 Povinnosti zaměstnavatele

V případě výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele má zaměstnavatel několik povinností, které musí dodržet. Především je povinen dodat výpověď písemně a doručit ji zaměstnanci do vlastních rukou. Výpověď musí obsahovat důvod výpovědi, který musí být zákonný a srozumitelný. Zaměstnavatel je také povinen uvést v výpovědi, zda se jedná o výpověď s odstupným, a pokud ano, v jaké výši. Dále je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přiměřenou dobu na hledání nového zaměstnání, a to i v případě, že dává zaměstnanci výpověď z důvodu nadbytečnosti. Během výpovědní doby je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci účast na pohovorech a jiných aktivitách souvisejících s hledáním nového zaměstnání.

2 Hledání nové práce

Hledání nové práce může připomínat návrat po přerušení studia - je to období plné nejistoty a výzev. Ať už jste dali výpověď sami nebo dostali padáka, hlavně nepanikařte a jděte na to s rozmyslem. Podobně jako při návratu po přerušení studia, i tady je potřeba začít od základů - oprášit životopis a napsat pořádný motivák. Zamyslete se, co všechno umíte a co můžete firmám nabídnout. Klidně se trochu pochvalte a vytáhněte svoje úspěchy. Projeďte pracovní portály, ozvěte se pracovním agenturám a mrkněte na LinkedIn a podobné sítě. A hlavně nezapomeňte na svoje kontakty - kamarádi, příbuzní nebo bývalí kolegové vám můžou hodit zajímavý tip. Než půjdete na pohovor, tak si nastudujte firmu a připravte se na ty klasické otázky, co vždycky padnou. Je to jako návrat po přerušení studia - chce to čas a energii. Nevzdávejte to hned, když to napoprvé neklapne, a buďte aktivní.

3 Podpora v nezaměstnanosti

V případě ztráty zaměstnání, ať už z důvodu výpovědi ze strany zaměstnavatele či ukončení pracovního poměru dohodou, můžete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tato podpora slouží jako částečná náhrada mzdy a pomáhá překlenout období, než si najdete nové zaměstnání. Nárok na podporu však nevzniká automaticky a je podmíněn splněním několika podmínek. Důležité je, abyste se na úřadu práce zaregistrovali jako uchazeč o zaměstnání co nejdříve po skončení pracovního poměru. Dále musíte splňovat podmínky týkající se délky předchozího zaměstnání a odvodů pojistného na sociální zabezpečení. Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od vaší předchozí mzdy a délky zaměstnání. Během pobírání podpory jste povinni aktivně si hledat nové zaměstnání a spolupracovat s úřadem práce. Úřad práce vám může nabízet vhodné volné pracovní pozice a vy jste povinni se na ně hlásit a účastnit se případných výběrových řízení.

4 Užitečné kontakty a informace

V případě výpovědi z pracovního poměru nebo ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je důležité znát svá práva a povinnosti. Pro bližší informace a pomoc se můžete obrátit na následující instituce:

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR poskytuje informace o pracovněprávních předpisech a poskytuje rady v oblasti pracovního práva.

Další užitečnou institucí je Inspektorát práce, který kontroluje dodržování pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatelů. V případě porušení vašich práv se můžete obrátit na Inspektorát práce se stížností.

Pro právní pomoc a zastupování v případných sporech se zaměstnavatelem se můžete obrátit na advokáta specializujícího se na pracovní právo. Advokát vám poskytne odborné poradenství a pomůže vám s vymáháním vašich práv.