Erasmus na VUT v roce 2026: jak si vybrat školu a nepropadnout panice

Co je Erasmus+ na VUT v roce 2026

Erasmus+ zůstává i v roce 2026 hlavním programem, díky kterému mohou studenti Vysokého učení technického v Brně vyjet na zahraniční pobyt, ať už jde o studium na partnerské univerzitě, nebo o praktickou stáž ve firmě či výzkumné instituci. Program funguje na principu meziinstitucionálních dohod, které VUT uzavírá s desítkami univerzit po celé Evropě i mimo ni, a právě tyto smlouvy určují, kam konkrétně mohou studenti jednotlivých fakult vyjíždět. Erasmus+ na VUT tak není jednotný balíček, ale spíše síť dílčích dohod, které se liší fakultu od fakulty, obor od oboru.

Pro studenty to v praxi znamená, že první krok při plánování výjezdu by měl vždy vést na stránky vlastní fakulty nebo do složky s názvem „erasmus vut“, kde bývají shromážděny aktuální seznamy partnerských škol, termíny výběrových řízení a podmínky, které je nutné splnit. Právě tato složka slouží jako praktický rozcestník – obsahuje formuláře k přihlášce, vzory learning agreementů, informace o grantech i kontakty na jednotlivé fakultní koordinátory, kteří mají výjezdy na starosti. Bez znalosti obsahu této složky se student jen těžko zorientuje v tom, co všechno musí před odjezdem zařídit.

Rok 2026 přináší v rámci Erasmus+ na VUT několik důležitých okolností, se kterými by měl každý zájemce počítat. Výše grantu se odvíjí od země, do které student odjíždí, přičemž granty jsou rozděleny do skupin podle životních nákladů v cílové destinaci – vyjíždět do dražších zemí, jako jsou severské státy nebo Rakousko, znamená vyšší měsíční podporu než výjezd do zemí s nižšími náklady na život. Studenti se sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami mohou navíc žádat o doplňkové finanční příspěvky, které mají kompenzovat vyšší náklady spojené s výjezdem.

Důležitou součástí přípravy zůstává i jazyková příprava, kterou VUT nabízí prostřednictvím online jazykové podpory OLS, dostupné budoucím účastníkům mobility ještě před odjezdem i během pobytu samotného. Studenti si tak mohou ověřit svou úroveň jazyka a případně si ji zlepšit, což je zejména u méně rozšířených jazyků, jako je švédština nebo finština, značnou výhodou.

Nezanedbatelnou roli hraje také uznávání předmětů absolvovaných v zahraničí. Aby se student vyhnul komplikacím po návratu, měl by mít learning agreement schválený ještě před odjezdem a veškeré změny v průběhu pobytu řádně komunikovat se svým fakultním koordinátorem. Právě administrativní příprava bývá častým důvodem, proč se studenti výjezdu obávají, přestože jde v podstatě o rutinní proces, pokud se dodrží stanovené termíny a postupy popsané v interních materiálech VUT.

Aktuální podmínky a termíny přihlášek

Studenti Vysokého učení technického v Brně, kteří uvažují o výjezdu do zahraničí v akademickém roce 2026/2027, by měli sledovat aktuální vyhlášení výběrových řízení na jednotlivých fakultách, protože přesné termíny se rok od roku mírně liší a každá fakulta má svá vlastní specifika. Obecně platí, že hlavní výběrové řízení na studijní pobyty Erasmus+ probíhá na podzim, typicky od září do konce listopadu, kdy si studenti podávají přihlášky na výjezd v následujícím akademickém roce. Kromě toho bývá vypisováno i doplňkové kolo na jaře, které slouží k obsazení zbývajících volných míst nebo k výjezdům realizovaným ve druhém semestru. Je proto nezbytné sledovat informační systém STUDIS a webové stránky konkrétní fakulty, protože právě tam se objevují závazné termíny, formuláře a seznamy partnerských univerzit pro daný rok.

Mezi základní podmínky pro přihlášení patří aktivní status studenta VUT, absolvování alespoň prvního ročníku bakalářského studia v případě bakalářských programů a dostatečná znalost jazyka výuky na zahraniční univerzitě, což bývá obvykle doloženo jazykovým certifikátem nebo alespoň čestným prohlášením a následným testem organizovaným zahraničním oddělením fakulty. Studenti musí rovněž doložit studijní průměr, motivační dopis a v mnoha případech i předběžný studijní plán, tzv. Learning Agreement, který definuje předměty, jež budou v zahraničí absolvovat a které jim budou po návratu uznány.

Nedílnou součástí přihlašovacího procesu je i výběr partnerské univerzity z aktuálního seznamu institucí, se kterými má daná fakulta uzavřenou meziuniverzitní smlouvu. Tyto seznamy se každoročně aktualizují, protože některé smlouvy končí platnost a jiné jsou naopak nově podepsány, což znamená, že student by se neměl spoléhat na informace z předchozích let, ale vždy ověřit aktuální nabídku přímo na oddělení zahraničních styků své fakulty.

Finanční podpora v podobě grantu Erasmus+ se odvíjí od cílové země a délky pobytu, přičemž výše měsíční sazby je stanovena Domem zahraniční spolupráce a každoročně se mírně upravuje podle životních nákladů v jednotlivých státech. Studenti se sociálním znevýhodněním nebo zdravotním postižením mohou žádat o navýšení grantu, a to na základě samostatné žádosti podávané v dostatečném předstihu před plánovaným výjezdem.

Po podání přihlášky následuje výběrové řízení, jehož součástí bývá ústní pohovor před komisí složenou ze zástupců fakulty, a teprve po jeho úspěšném absolvování je studentovi oficiálně přiděleno místo na vybrané zahraniční univerzitě. Vzhledem k tomu, že kapacity na jednotlivých univerzitách jsou omezené, doporučuje se podat přihlášku co nejdříve po vyhlášení výběrového řízení a průběžně sledovat případné aktualizace podmínek, které mohou být zveřejněny i mimo standardní harmonogram.

Výběr partnerských univerzit a zemí

Výběr partnerské univerzity je bezesporu jedním z nejnáročnějších kroků celého procesu Erasmu na VUT. Student se totiž musí zorientovat v poměrně bohaté nabídce zahraničních institucí, se kterými má Vysoké učení technické v Brně uzavřené bilaterální smlouvy, a zároveň zvážit, co od pobytu vlastně očekává. Právě proto je dobré si na začátku založit si složku s názvem erasmus vut, do které si student postupně ukládá veškeré dokumenty, poznámky a odkazy týkající se výběru školy, fakulty i země. Taková složka se v průběhu příprav stává jakýmsi osobním archivem, ke kterému se člověk opakovaně vrací, doplňuje ho a upravuje podle toho, jak se jeho představy o pobytu vyvíjejí.

Při samotném výběru je vhodné vycházet především z nabídky partnerských univerzit, kterou zveřejňuje daná fakulta VUT prostřednictvím svých webových stránek nebo interních informačních systémů. Každá fakulta totiž udržuje vlastní síť partnerů, a proto se nabídka může výrazně lišit podle oboru studia. Student by měl brát v úvahu nejen prestiž a zaměření zahraniční školy, ale i praktické aspekty, jako jsou jazykové požadavky, dostupnost bydlení, životní náklady v dané zemi nebo klimatické podmínky. Německo, Rakousko, Francie, Španělsko, Portugalsko či severské země jako Finsko a Švédsko patří mezi tradičně oblíbené destinace, protože nabízejí kvalitní technické vzdělání a zároveň relativně dobrou dostupnost z České republiky.

Důležitým faktorem je také jazyk výuky. Zatímco na některých univerzitách probíhá výuka převážně v angličtině, jinde je nutná znalost místního jazyka, což může být pro některé studenty limitující. Proto je vhodné si do zmíněné složky poznamenávat, jaké jazykové certifikáty jednotlivé školy vyžadují a jaká je minimální úroveň, kterou je potřeba doložit.

Neméně podstatné je i porovnání studijních plánů, protože ne všechny předměty vyučované v zahraničí lze bez problémů uznat po návratu na domovské fakultě. Student by měl kontaktovat fakultního koordinátora Erasmu, který dokáže poradit, které univerzity mají osvědčenou spolupráci a kde bývá uznávání předmětů bezproblémové.

V neposlední řadě hraje roli i osobní preference, ať už jde o kulturní blízkost, možnost cestování po okolí, nebo jednoduše touhu poznat konkrétní zemi. Výběr by měl být vždy kombinací racionálního zvážení akademických možností a osobního zájmu, protože právě tato rovnováha nejčastěji vede k úspěšnému a obohacujícímu studijnímu pobytu v zahraničí.

Jazykové požadavky a příprava studentů

Jazyková příprava patří k tématům, která studenti Vysokého učení technického v Brně před odjezdem na Erasmus často podceňují, přestože právě ona nakonec rozhoduje o tom, jak moc jim pobyt zahraniční univerzita a celý akademický systém dané země otevře. Kdo si myslí, že mu při studiu strojírenství nebo informatiky vystačí základní angličtina na úrovni středoškolského maturitního minima, může se na místě nepříjemně zklamat, protože řada partnerských škol v rámci sítě Erasmus VUT vyžaduje prokazatelnou úroveň znalosti jazyka, a to nejen u výuky samotné, ale i u komunikace s administrativou, konzultací s vyučujícími a běžného studentského života.

Fakulty VUT obvykle požadují doložení jazykové úrovně minimálně B2 podle Společného evropského referenčního rámce, u některých oborů a destinací se ale setkáváme i s požadavkem na úroveň C1, zejména pokud jde o technicky náročné předměty vyučované v angličtině na univerzitách v severní Evropě nebo o studium ve frankofonních či germanofonních zemích, kde se očekává znalost francouzštiny či němčiny nad rámec pouhé komunikační základny. Studenti by měli počítat s tím, že přijímající instituce si jazykovou úroveň často ověřuje vlastním testem, a proto samotné čestné prohlášení nebo starší certifikát nemusí stačit.

Právě proto na VUT funguje podpora v podobě jazykových kurzů a přípravných programů, které si studenti mohou zapsat ještě před odjezdem, a to buď přímo na jednotlivých fakultách, nebo prostřednictvím Ústavu jazyků. Tyto kurzy bývají zaměřené nejen na obecnou konverzaci, ale i na odbornou terminologii z technických oborů, což se ukazuje jako klíčové zejména u studentů strojních, elektrotechnických nebo stavebních fakult, kde se běžná výuková angličtina liší od té, se kterou se setkávají v přednáškových sálech zahraničních škol. Kromě toho existuje i takzvaná online jazyková podpora Evropské komise, do níž jsou studenti Erasmus zapojeni automaticky a mohou si prostřednictvím ní jazykové znalosti otestovat i zdokonalovat ještě před výjezdem i v jeho průběhu.

Ve složce s názvem „erasmus vut“, kterou fakulty a mezinárodní oddělení studentům zpřístupňují, bývají uvedeny konkrétní jazykové požadavky jednotlivých partnerských univerzit, což studentům výrazně usnadňuje orientaci v tom, jakou úroveň jazyka mají doložit a jaké doklady si mají připravit. Doporučuje se věnovat této přípravě dostatek času, ideálně už rok před plánovaným výjezdem, protože zlepšení jazykové úrovně o jeden stupeň obvykle vyžaduje měsíce soustavné práce, nikoliv týdny intenzivního doučování těsně před odjezdem.

Studenti, kteří jazykovou přípravu nepodcení, si podle zkušeností z minulých ročníků snáze zvyknou na nový akademický systém, lépe zvládají zkoušky a mnohem rychleji naváží vztahy se spolužáky i pedagogy, což se v konečném důsledku odráží i na celkovém dojmu z celého pobytu.

Financování, granty a stipendia v roce 2026

Financování programu Erasmus na Vysokém učení technickém v Brně se v roce 2026 opírá o kombinaci evropských grantů, státní podpory a doplňkových zdrojů, které dohromady tvoří poměrně komplexní systém. Studenti, kteří se chystají na výjezd, by měli počítat s tím, že výše grantu se odvíjí především od země, do které odjíždějí, a to podle takzvaných nákladových skupin. Země jako Dánsko, Švédsko, Finsko, Island, Lucembursko, Irsko a Lichtenštejnsko patří mezi ty s vyšší životní nákladovostí, a proto studenti mířící tímto směrem dostávají vyšší měsíční příspěvek. Naopak destinace ve střední a jihovýchodní Evropě bývají zařazeny do skupiny s nižší podporou, což ale neznamená, že by byl výjezd finančně nezajímavý, spíše to odráží nižší životní náklady v dané zemi.

Na VUT v Brně se výše grantu obvykle pohybuje v řádech nižších tisíc korun měsíčně, přičemž konkrétní částka se každý akademický rok mírně upravuje podle aktuálního rozpočtu programu a kurzu koruny vůči euru. Studenti by si měli hlídat aktuální sazebník, který zveřejňuje oddělení zahraničních vztahů, protože částky se mohou lišit i mezi jednotlivými fakultami v závislosti na tom, jak jsou rozdělovány dodatečné prostředky z rezervního fondu univerzity. Kromě základního erasmovského grantu existují i doplňkové finanční mechanismy, které mají pomoci studentům se specifickými potřebami. Jde zejména o navýšení pro studenty se zdravotním znevýhodněním, pro studenty s dětmi nebo pro studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí, kteří mohou žádat o takzvaný sociální top-up.

Důležitou součástí financování je i to, že grant nepokrývá veškeré náklady spojené s pobytem, a proto se doporučuje počítat s vlastními úsporami nebo hledat další zdroje financování. Mnoho studentů VUT využívá stipendia nadací, jako je Nadační fond Josefa, Ministerstva školství nebo lokálních firem, které podporují mobilitu technicky zaměřených studentů. Tyto doplňkové stipendijní programy se každý rok mírně mění, a proto je vhodné sledovat nástěnky jednotlivých fakult i informace zveřejňované přímo ve složce s názvem „erasmus vut“, kde bývají uloženy aktuální directivy, formuláře a přehledy stipendijních možností pro daný akademický rok.

Pro rok 2026 se navíc očekává, že Evropská komise mírně navýší celkový rozpočet programu Erasmus+, což by se mělo promítnout i do vyšších měsíčních grantů pro studenty z České republiky. Přesné částky ale budou známé až po zveřejnění oficiálního rozpočtu Domu zahraniční spolupráce, který každoročně koordinuje národní implementaci programu. Studenti VUT by měli sledovat i možnost kombinace grantu Erasmus s dalšími univerzitními stipendii, jako je stipendium za vynikající studijní výsledky, které lze v některých případech čerpat současně s mobilitním grantem, pokud student splní podmínky stanovené studijním oddělením. Právě kombinace více zdrojů financování bývá klíčová pro to, aby si student mohl dovolit pobyt v dražších evropských městech bez zbytečného finančního stresu.

Uznávání studijních výsledků po návratu

Uznávání studijních výsledků po návratu z Erasmu je bod, který studenty VUT v Brně trápí často víc než samotný pobyt v zahraničí. Není výjimkou, že se student vrátí plný zážitků a nových zkušeností, ale pak zjistí, že administrativní stránka věci mu ještě dá pořádně zabrat. Klíčem k tomu, aby se tomu vyhnul, je mít věci srovnané už před odjezdem, a to hlavně díky dokumentu, který se nazývá Learning Agreement.

Tento dokument by měl každý student uzavřít ještě před cestou do zahraničí, ideálně ve spolupráci s fakultním koordinátorem Erasmu. Je v něm přesně uvedeno, jaké předměty bude student v zahraničí studovat a jaké předměty mu budou po návratu na VUT za ně uznány. Pokud se v průběhu pobytu ukáže, že je potřeba něco změnit, třeba proto, že se rozvrh na zahraniční škole liší od toho, co bylo naplánováno, existuje takzvaný Changes to Learning Agreement, který tyto úpravy formalizuje. Tady je důležité nespoléhat na to, že se to nějak vyřeší samo - je potřeba mít změny podchycené písemně a se souhlasem obou stran, tedy VUT i hostitelské univerzity.

Po návratu se pak celý proces uzavírá. Student musí doložit takzvaný Transcript of Records, tedy výpis výsledků ze zahraniční univerzity, kde jsou uvedeny absolvované předměty, dosažené známky a počet získaných kreditů podle systému ECTS. Tento dokument student odevzdává na svém fakultním pracovišti, obvykle zahraničnímu oddělení nebo přímo koordinátorovi mobilit, a na jeho základě dochází k oficiálnímu uznání předmětů.

Praxe ukazuje, že ne vždy je uznávání úplně bezproblémové. Někdy se stane, že zahraniční předmět neodpovídá přesně obsahem tomu, co student měl původně na VUT absolvovat, a pak nastupuje jednání s garantem daného předmětu nebo s vedením fakulty. Právě proto je dobré mít celou složku s názvem „erasmus vut“ pořádně vedenou a archivovanou - tedy mít na jednom místě Learning Agreement, všechny jeho případné změny, potvrzení o pobytu, výpis známek i emailovou komunikaci s koordinátory. Tato složka se pak stává klíčovým podkladem, pokud dojde ke sporu nebo nejasnosti ohledně uznání kreditů.

Fakulty na VUT mají mírně odlišné postupy, proto je vždy dobré konzultovat aktuální požadavky přímo s fakultním koordinátorem Erasmu, protože se pravidla i formuláře v čase mění. V roce 2026 platí, že velká část administrativy probíhá elektronicky přes systém Mobility Online, což usnadňuje sledování stavu žádosti o uznání předmětů, ale papírová či scanovaná dokumentace je stále vyžadována jako doplněk. Studentům se obecně doporučuje neodkládat odevzdání výsledků na poslední chvíli, protože uznávací proces může trvat i několik týdnů, a to zejména v obdobích, kdy fakulty řeší velký počet návratů najednou, typicky na konci letního semestru.

Praktické rady pro administrativu a dokumenty

Kdo se chystá na Erasmus přes VUT, dělá dobře, když si hned na začátku založí přehlednou složku s názvem „erasmus vut“, do které bude postupně ukládat úplně všechno, co s výjezdem souvisí. Zní to jako banalita, ale právě organizace dokumentů rozhoduje o tom, jestli bude celý proces plynulý, nebo se z něj stane nekonečné papírování plné stresu a zapomenutých termínů. Doporučuje se hned na začátku vytvořit i podsložky podle fází – před výjezdem, během pobytu a po návratu – protože každá z nich vyžaduje jiné dokumenty a jinou administrativu.

Do fáze před výjezdem patří především learning agreement, tedy studijní smlouva, která musí být podepsaná jak fakultním koordinátorem na VUT, tak zahraniční univerzitou. Bez tohoto dokumentu se student na výjezd fakticky nemůže vydat, a proto je nutné hlídat si termíny odevzdání velmi pečlivě. Součástí této fáze bývá také přihláška na zahraniční univerzitu, kopie pasu nebo občanského průkazu, potvrzení o zdravotním pojištění platném v zahraničí a v některých případech i vízové dokumenty, pokud cílová země není součástí Schengenského prostoru. Všechny tyto dokumenty je vhodné mít jak v tištěné, tak v elektronické podobě, ideálně naskenované ve složce „erasmus vut“ rozdělené podle typu dokumentu.

Během samotného pobytu je klíčové uchovávat potvrzení o příjezdu (Confirmation of Arrival) a později i potvrzení o odjezdu, protože tyto dokumenty slouží jako podklad pro vyplacení finanční podpory. Studenti by si měli průběžně zálohovat i veškerou komunikaci s koordinátory, ať už jde o e-maily týkající se změn ve studijním plánu, nebo o dodatky k learning agreementu, pokud dojde k úpravě předmětů po příjezdu na hostitelskou univerzitu. Tyto změny je nutné oficiálně schválit formulářem Changes to Learning Agreement, jinak hrozí, že absolvované předměty nebudou po návratu uznány.

Po návratu na VUT čeká studenty administrativa spojená s uznáním studia. Nejdůležitějším dokumentem je zde Transcript of Records, tedy výpis výsledků ze zahraniční univerzity, který musí být doručen fakultě v písemné i elektronické podobě. Bez tohoto výpisu nelze zapsat absolvované předměty do systému a student riskuje, že mu semestr nebude uznán. Stejně důležité je i závěrečné hodnocení pobytu, které se vyplňuje online a je podmínkou pro doplacení zbývající části stipendia.

Velmi se doporučuje udržovat veškeré dokumenty přehledně pojmenované, s datem a jasným označením instituce, protože v případě kontroly nebo dotazu ze strany zahraničního oddělení VUT je rychlá orientace ve složce „erasmus vut“ k nezaplacení. Studenti, kteří si tuto disciplínu osvojí hned od začátku, mají po návratu výrazně méně starostí a administrativní část výjezdu za sebou vyřídí v řádu dní, nikoli týdnů.

Zkušenosti studentů VUT z pobytů

Když se řekne Erasmus VUT, řadě studentů se okamžitě vybaví konkrétní jméno univerzity, města nebo alespoň pocit, který si z pobytu přivezli domů. Za poslední roky prošlo výměnným programem Vysokého učení technického v Brně několik tisíc studentů, a jejich zkušenosti se poměrně výrazně liší podle fakulty, oboru i destinace. Přesto se v nich opakují některé společné motivy, které stojí za to zmínit, protože dávají budoucím zájemcům reálnější představu, než jakou nabízejí pouze obecné brožury.

Naprostá většina studentů, kteří se vrátili z pobytu v rámci programu Erasmus+, hodnotí zkušenost jako zásadní posun v samostatnosti a jazykové vybavenosti. Studenti Fakulty strojního inženýrství i Fakulty informačních technologií často zmiňují, že teprve v zahraničí si uvědomili, jak odlišně lze přistupovat k výuce technických předmětů – menší důraz na frontální přednášky a větší prostor pro projektovou práci se objevuje například na univerzitách v Německu, Nizozemsku nebo skandinávských zemích. Naopak studenti, kteří vyjeli do jižní Evropy, často popisují pomalejší tempo výuky, ale intenzivnější sociální život a snadnější navazování kontaktů s ostatními Erasmus studenty z celého světa.

Nezanedbatelnou částí zkušeností je i administrativní stránka pobytu, kterou VUT řeší přes Odbor zahraničních vztahů. Studenti opakovaně oceňují, že příprava dokumentů, learning agreementu a uznávání předmětů po návratu je dnes výrazně jednodušší než ještě před několika lety, zejména díky elektronizaci celého procesu. I tak se ale objevují drobné komplikace, typicky při komunikaci s méně organizovanými zahraničními univerzitami nebo při zpětném uznávání zkoušek, kde je potřeba aktivní přístup ze strany studenta.

Finanční stránka pobytu je téma, které se v reálných zkušenostech studentů objevuje téměř vždy. Grant z programu Erasmus+ pokryje část nákladů, ale výše se liší podle cílové země – studenti vyjíždějící do severských nebo západoevropských států se často shodují, že bez brigády nebo úspor by pobyt finančně nezvládli, zatímco výjezdy do střední a jihovýchodní Evropy bývají naopak výrazně levnější, někdy i s možností část grantu ušetřit.

Velmi cenným zdrojem informací jsou i neformální komunitní skupiny a diskuze, kde si studenti VUT předávají praktické tipy – od ubytování přes registraci předmětů až po doporučení, kterým profesorům se vyplatí napsat předem. Právě tyto zkušenosti, často shromážděné právě ve složkách s názvem erasmus vut, tvoří neocenitelný doplněk k oficiálním informacím univerzity a pomáhají dalším generacím studentů rozhodnout se, zda a kam vyrazit.

Erasmus+ stáže versus studijní pobyty

Kdo se rozhoduje mezi Erasmus+ stáží a klasickým studijním pobytem v rámci programu na VUT, měl by si nejdřív ujasnit, co od zahraniční zkušenosti vlastně očekává. Studijní pobyt totiž funguje úplně jinak než pracovní stáž, a to jak z hlediska administrativy, tak z pohledu toho, co si student ze zahraničí odveze. Na VUT existují oba typy mobilit paralelně a studenti si mohou během studia vyzkoušet klidně obojí, pokud jim to časový a kreditový rámec dovolí.

Studijní pobyt znamená, že student stráví jeden nebo dva semestry na partnerské univerzitě, kde absolvuje předměty uznatelné do jeho studijního plánu doma. Fakulty na VUT mají uzavřené desítky bilaterálních smluv s univerzitami po celé Evropě, takže výběr destinace často závisí na oboru a na tom, jaké dohody má konkrétní fakulta aktivní. Klíčovým dokumentem je zde Learning Agreement, tedy dohoda o studiu, kterou student sepisuje ještě před odjezdem se svým koordinátorem a která určuje, jaké předměty bude v zahraničí studovat a jak se mu po návratu uznají doma. Bez podepsaného Learning Agreementu se na mobilitu prakticky nedá vyjet, protože právě tento dokument chrání studenta před tím, aby se semestr v zahraničí neproměnil ve ztracený čas bez uznaných kreditů.

Oproti tomu Erasmus+ stáž je zaměřená prakticky, student jede pracovat do firmy, výzkumné instituce nebo třeba na jinou univerzitu, kde se podílí na konkrétním projektu. Místo Learning Agreementu se zde uzavírá Learning Agreement for Traineeships, který popisuje pracovní náplň, cíle stáže a způsob, jakým bude student hodnocen. Stáže bývají kratší, obvykle v rozmezí dvou až šesti měsíců, a na rozdíl od studijních pobytů si student může hostitelskou organizaci najít sám, což dává mnohem větší svobodu při výběru zaměření i lokality. Na VUT tuto možnost hojně využívají studenti technických oborů, kteří si chtějí vyzkoušet praxi v zahraniční firmě nebo se zapojit do výzkumu na zahraničním pracovišti.

Rozdíl je patrný i ve financování a v tom, jak se mobilita promítá do studia. Zatímco studijní pobyt je typicky spjatý s konkrétním semestrem a jeho výsledky se promítají přímo do studijního plánu, stáž může student absolvovat i po ukončení studia, a to až do jednoho roku od promoce, pokud se na ni přihlásí ještě jako student. Grant na stáž bývá mírně vyšší než na studijní pobyt, což odráží fakt, že se často jedná o pobyt v dražších západoevropských městech nebo o situaci, kdy student nemá nárok na slevy spojené se studentským statusem v zahraničí.

Volba mezi oběma typy mobility by měla vycházet především z toho, co student od zahraniční zkušenosti očekává, zda chce rozšířit teoretické znalosti na jiné univerzitě, nebo si raději vyzkoušet reálnou práci v oboru. Na VUT jsou k dispozici informace k oběma variantám a je vhodné se poradit s fakultním koordinátorem, který pomůže vybrat variantu odpovídající studijnímu plánu i osobním cílům.

Erasmus není jen složka v počítači plná dokumentů a formulářů, ale skutečná brána do světa, kterou si každý student musí projít sám, s trpělivostí a otevřenou myslí, aby na druhé straně našel nejen nové přátele a jazyky, ale i sebe sama v jiném světle.

Bohumil Kadlec

Nejčastější chyby při plánování výjezdu

Když se studenti VUT pouštějí do plánování svého pobytu Erasmus, často podceňují administrativní stránku celé věci a spoléhají se na to, že si vše vyřídí na poslední chvíli. Právě to bývá první a nejzávažnější chyba. Fakulty mají své vlastní termíny výběrových řízení a je běžné, že se liší i mezi jednotlivými ústavy v rámci stejné fakulty. Kdo si nevytvoří přehlednou složku s názvem erasmus vut, do které postupně ukládá veškeré dokumenty, potvrzení, e-maily od koordinátorů a verze learning agreementu, velmi rychle ztrácí přehled o tom, co už odevzdal a co ještě chybí. Tato zdánlivá maličkost dokáže na konci semestru způsobit zbytečný stres a v horším případě i zpoždění celého výjezdu.

Druhou typickou chybou je špatně nebo povrchně vyplněný learning agreement. Studenti si často vyberou předměty na partnerské univerzitě jen podle zajímavého názvu, aniž by si ověřili jejich skutečnou náplň, počet kreditů nebo návaznost na studijní plán na VUT. Výsledkem bývá, že se po návratu předměty neuznají, protože neodpovídají oborovému zaměření nebo mají příliš nízkou kreditovou hodnotu. Je proto nezbytné konzultovat výběr předmětů s fakultním koordinátorem Erasmu ještě před odjezdem, nikoli až po příjezdu do zahraničí, kdy už bývá pozdě cokoliv měnit bez komplikací.

Další časté selhání se týká podcenění jazykové přípravy. Řada studentů spoléhá na to, že angličtinu nebo jiný cizí jazyk zvládne za pochodu, což se ale v akademickém prostředí nemusí vyplatit. Přednášky, semináře a zkoušky vyžadují mnohem sofistikovanější slovní zásobu, než na jakou je člověk zvyklý z běžné konverzace. Podobně se podceňuje i online jazykový test OLS, který je pro mnohé univerzity povinnou součástí přihlášky.

Finanční plánování bývá rovněž oblastí, kde studenti chybují. Mnozí počítají pouze s grantem Erasmu a nezohledňují, že životní náklady v některých evropských městech mohou být výrazně vyšší, než očekávali. Chybí jim rezerva na neplánované výdaje, jako je kauce za ubytování nebo cestovní pojištění.

Neméně důležitou chybou je podcenění komunikace s domácí fakultou během pobytu. Studenti se domnívají, že jakmile odjedou, administrativa na VUT se o ně automaticky postará. Opak je pravdou – je třeba průběžně informovat koordinátora o případných změnách v learning agreementu, dodržovat termíny pro odevzdání transcript of records a po návratu urychleně zahájit proces uznávání předmětů, jinak hrozí zbytečné komplikace při dokončování studia.

Kontakty a užitečné zdroje na VUT

Kdo se rozhodne vyrazit na Erasmus z Vysokého učení technického v Brně, dřív nebo později zjistí, že úspěch celé přípravy stojí a padá na tom, jestli si dokáže včas najít správné kontakty a nenechá se odradit tím, že informace jsou roztroušené na několika místech najednou. Právě proto se vyplatí mít si od začátku vytvořenou vlastní složku s názvem „erasmus vut“, kam si člověk průběžně ukládá kontakty na fakultní koordinátory, odkazy na formuláře, potvrzení o jazykové zkoušce, komunikaci se zahraniční univerzitou i poznámky z konzultací se studijním oddělením. Zní to možná jako banalita, ale ve chvíli, kdy se blíží deadline pro odevzdání Learning Agreementu nebo je potřeba rychle dohledat, s kým jste řešili změnu předmětů, oceníte, že máte vše na jednom místě a nemusíte procházet měsíce staré e-maily.

Základním bodem, na který se studenti VUT obracejí, je Odbor zahraničních vztahů rektorátu, který zastřešuje celý program Erasmus+ za celou univerzitu a řeší obecná pravidla, finanční otázky spojené s grantem i formální náležitosti výjezdu. Tam se dozvíte, jaké jsou aktuální podmínky pro akademický rok 2026/2027, jaká je výše stipendia podle cílové země a jaké dokumenty je nutné odevzdat před odjezdem i po návratu. Kromě toho má ale téměř každá fakulta VUT svého vlastního fakultního koordinátora pro Erasmus, který zná specifika daného oboru, ví, které zahraniční univerzity mají s fakultou uzavřenou meziuniverzitní smlouvu, a dokáže poradit, jak nejlépe nastavit studijní plán tak, aby se předměty po návratu bez problémů uznaly. Je proto rozumné kontaktovat právě fakultního koordinátora jako první, protože právě on bude po celou dobu přípravy i pobytu vaší hlavní oporou.

Užitečným zdrojem jsou také oficiální webové stránky VUT věnované mobilitám, kde najdete aktuální seznam partnerských univerzit, termíny výběrových řízení i vzory potřebných dokumentů, včetně Learning Agreementu a závěrečné zprávy z pobytu. Stejně tak se vyplatí sledovat informační schůzky, které se na fakultách pravidelně konají před uzávěrkou přihlášek – tam se často dozvíte praktické detaily, které se do oficiálních textů nevejdou, například jak náročné je sehnat ubytování v konkrétním městě nebo jak dlouho trvá vyřízení víza v případě mimoevropské destinace.

Nezanedbatelnou pomocí bývají i studentské organizace působící na VUT, které se Erasmem přímo zabývají a organizují neformální setkání s bývalými účastníky mobilit. Právě od nich se dá získat mnohem konkrétnější a upřímnější pohled na to, jak výjezd zvládnout bez zbytečného stresu, a doplnit tak oficiální informace o reálné zkušenosti těch, kteří už mají Erasmus za sebou.

Budoucnost programu Erasmus+ na VUT

Vysoké učení technické v Brně dlouhodobě patří mezi instituce, které program Erasmus+ využívají nejen jako doplněk studia, ale jako pevnou součást své mezinárodní strategie. Do roku 2026 se toto zaměření nijak nezměnilo, spíše naopak – vedení univerzity opakovaně deklaruje, že mobility studentů a zaměstnanců zůstávají jednou z priorit rozvoje školy na nadcházející roky. Aktuální programové období Erasmus+ běží až do roku 2027, což znamená, že VUT má před sebou ještě několik let, během kterých může čerpat prostředky z evropského rozpočtu na podporu výjezdů, praxí, výukových pobytů a spolupráce s partnerskými institucemi po celé Evropě i mimo ni.

Z pohledu jednotlivých fakult a součástí VUT lze očekávat, že se bude prohlubovat trend, který je patrný již několik posledních let – tedy rozšiřování nabídky krátkodobých mobilit a flexibilnějších forem výjezdů, které lépe odpovídají potřebám studentů kombinujících studium s prací nebo rodinnými závazky. Vedle klasických semestrálních pobytů tak roste zájem o kratší intenzivní kurzy, blended mobility kombinující online a prezenční výuku, nebo krátkodobé praxe u zahraničních firem a výzkumných institucí. Tento posun odpovídá i celoevropskému směřování programu, které klade důraz na dostupnost mobilit pro širší spektrum studentů, včetně těch se specifickými potřebami nebo znevýhodněním.

Důležitým tématem pro budoucnost programu na VUT je také digitalizace administrativních procesů spojených s mobilitami. Evropská iniciativa Erasmus Without Paper, do níž se VUT postupně zapojuje spolu s dalšími evropskými univerzitami, má za cíl výrazně zjednodušit výměnu dokumentů mezi domovskou a přijímající institucí. Studenti by tak měli v následujících letech čím dál méně řešit papírování a administrativní překážky, což by mělo zvýšit celkovou atraktivitu programu i pro ty, kteří dosud váhali kvůli obavám z byrokracie.

Nelze opomenout ani rostoucí důraz na udržitelnost mobilit – VUT se v souladu s evropskými doporučeními snaží motivovat studenty i zaměstnance k volbě ekologičtějších způsobů dopravy, například vlaku namísto letadla, a nabízí za to i finanční příspěvky. Tento trend bude podle všeho v následujících letech ještě posilovat, protože udržitelnost je jednou z klíčových priorit celého programu Erasmus+ pro toto programové období.

Z hlediska partnerství lze očekávat, že VUT bude i nadále rozšiřovat síť spolupracujících univerzit, a to nejen v rámci tradičních evropských destinací, ale i prostřednictvím programu Erasmus+ pro mezinárodní kredit mobility, který umožňuje výjezdy i mimo Evropskou unii. Do budoucna by tak mohli studenti VUT stále častěji volit i vzdálenější destinace, aniž by přišli o výhody spojené s podporou z evropských fondů. Celkově tak lze budoucnost Erasmu na VUT hodnotit jako stabilní a perspektivní, s jasným směřováním k modernizaci, dostupnosti a udržitelnosti mobilit pro další generace studentů i akademických pracovníků.